Home made Pizza/Domácí pizza

Pravda, s tradiční a opravdovou pizzou to nemá nic společného... Na tu si ráda zajdu do pizzerie a pořádně si ji vychutnám. Tohle je počeštěná verze, spíše takový slaný koláč. Ale je fajn jako večeře, případně oběd, dají se při tom využít veškeré zbytky z lednice a uspokojí jakékoliv chutě.

Co potřebujeme:
Těsto:

• dva hrnky hladké mouky (může být i celozrnná, jakou kdo preferuje a co máte zrovna doma)
• půl hrnku oleje
• cca půlka kostky droždí
• lžička cukru krystal
• špetka soli

Jak na to:

Do hrnečku dáme teplou vodu, tak abychom v ní udrželi prst, ale aby nebyla moc studená (s teplotou jsem mívala dost problémy, proto jsem ze začátku míchala do mouky sušené kvasnice ze sáčku - "pro sichr"). Přidáme cukr a rozdrobenou kostku dréždí. Necháme chvilku odpočívat, dokud se na povrchu nevytvoří taková jakoby pěna.

Do mísy dáme mouku, sůl, olej a nalijeme aktivované droždí. Zamícháme a při správném poměru nám vznikne nelepivé vláčné těsto. Pokud je těsto moc řídké, přidáme mouku. Těsto se opravdu nelepí, ale je dostatečně lehké, aby se dalo zpracovávat vařečkou (což miluju, nesnáším zapatlané ruce od těsta).

Mísu přikryjeme a dáme někam do tepla zhruba na hodinku kynout.

Plech si vyložíme pečícím papírem, na něj rozmačkáním vytáhneme těsto a můžeme "nazdobit" podle svých chutí a preferencí (na fotce špenátová s mozzarelou, miluju i ananasovou).

Dáme do trouby a  pečeme, dokud nejsou okraje světle hnědé a na dotek pevné.

Záleží jak vám těsto vykyne, ale většinou udělám 2-3 velké plechy.

Pregnancy update: Week 21-27

Nemůžu uvěřit tomu, jak rychle to utíká. Začínám třetí trimestr, takže tady je shrnutí za týdny 21 - 27. Ještě tři měsíce a fazolka bude na světě :-) Komoda na věci pro malého začíná být plná a to jsme plánovali, že žádný další kus nábytku už kupovat nebudeme. Vidím to na nějaké boxíky z Ikei kam dám věci, které se aktuálně nebudou používat - holt problém s bydlením v 1+1 je stálý boj s místem.

Kočárek zatím nemáme, jen vyhlídnutý - nejspíš to bude Lonex Speedy V Light v zelené barvě.

(zdroj)

Kolikátý týden?  21 - 27

Váhový přírustek: 9,5 kg

 Těhotenské oblečení: Pořád to jsou těhotenské jeany z H+M, jsem vyloženě kalhotový typ. V Lidlu jsem si koupila těhotenské legíny, které jsou super pohodlné, ale jsou fosforově růžové, takže do práce se nehodí (bylo mi naznačeno, že živé barvy jsou nevhodné, ač není žádný dress code....), takže ty mám na víkendy. Naštěstí s tím, jak se otepluje, vytahuju šaty a sukně, které jsou super v tom, že nikde nic netlačí a bříško má volnost :-) Nově jsem si pořídila těhotenské kraťasy (taky H+M) a těhotenskou sukni. Zatím obleču většinu z triček, které jsem měla před těhotenstvím, vybírám spíš z těch delších samozřejmě :-)

Strie: Musím zaklepat, zatím nic. Snad to vydrží, ale největší růst mě teprve asi čeká.

Spánek: Únava už není tak hrozná, spíš se cítím permanentně pomalá, než že bych usínala ve stoje. V noci začíná být dost nepohodlné ležet na  zádech, nemůžu dýchat, takže spím na boku - otáčecí manévr z jednoho boku na druhý stojí za to :)

Nejlepší okamžik: Každý den, když cítím jak se ve mě mele a kope. Už jsem klidnější, když ho cítím a vím že tam je.

Co mi chybí: Pohyb, hrozně ráda bych si šla zabruslit ale jsem ráda, že se dokolébám na procházku.

 Pohyby: Často, je to hodně uklidňující, i když se občas strefí do nějakého citlivějšího místa. Pohyby jsem začala cítit zhruba od 22. týdne, i když to bylo tak jedenkrát za den a nebyla jsem si úplně jistá, jestli je to ono :-) Od 24. týdne už kope každý den několikrát.

Chutě: Pořád sladké a navíc i studené. Zmrzlina ve všech formách, zmrzlé ovoce, studené milk shaky. 

Co mi nedělá dobře: Objevilo se pálení žáhy a mám podezření na bílé pečivo a kynuté věci, ale zatím to zkoumám.

Pohlaví: Je to kluk

Příznaky blížícího se porodu: NE 

Příznaky: Omezení pohybu, potíže se spánkem, občas tvrdnutí bříška. Během posledních teplých dnů dost otékám, takže jsem většinou zalezlá doma  a ven jdu jen večer. 

Pupík dovnitř nebo ven? Dovnitř

Snubák pořád nasazený? ANO

Nálada většinu doby: Těším se, ale taky se trošku bojím

Konečně zase on-line

Zradila mě technika... Můj milovaný fialový netbook, který se mnou absolvoval nekonečné cesty Brno-Vsetín-Rožnov, napsání bakalářky a spousty večerů nad seriály, se odebral do věčných lovišť. Nechtělo se mu - co na tom, že monitor fungoval jen v jedné poloze a bylo jednodušší upravit polohu všech lidí, kteří chtěli něco sledovat, než jen natočit display. I tak jsme se měli rádi. Měla jsem v něm všechny důležité věci, uložené faktury, fotky, hudbu, v prohlížeči odkazy na zajímavé stránky o porodu, kojení a plenkách. Nehledě na tu spoustu receptů, které jednou určitě zkusím...

No, nedá se, jednu opravu od mého zručného manžela přežil, fungoval bez problémů týden. Dokonce se dalo i hýbat monitorem. Ovšem druhá "oprava" už byla spíše pitva. Nejhorší je, že jsem fakt nečekala, že by se nerozjel, takže jsem si zálohovala jen ty opravdu nejdůležitější věci. No, příště budu chytřejší.

Následovala fáze výběru nového "člena domácnosti", čas nás tlačil, protože jsme měli jet na více jak týden na chatu do pustých valašských lesů. A to se bez nějaké té zábavy v podobě filmu před spaním nedá. Nakonec jsem si vybrala hybrida mezi netbookem a tabletem - je to vlastně malý počítač s dotykovou obrazovkou - zatím se sžíváme, není to úplně ono. Přece jen není fialový...

Z chaty jsme nakonec museli utéct dřív, protože nehorázně lilo a  trochu mě děsily  pohybující se stromy všude kolem nás. Aspoň máme čas na aklimatizaci, než se zase vrhneme do pracovního procesu, už teď se mi nechce. Za poslední zhruba dva týdny mám břicho dvakrát větší a už se fakt nezvednu z postele jinak, než že se překulím na bok a odtlačím se do sedu.... Připadám si jako ti broučci, co je převalíte na záda a oni jen třepou nožičkama a nic. Neumím si představit, že ještě tři měsíce porostu...

Takže toliko k mé absenci, snad už to bude lepší a nebudu to tady tak zanedbávat. Přeji pěknou neděli.