V náhlém zatemnění mysli jsem odpověděla na nabídku mojí spolužačky, která hledala vlasové modelky na semináře pro kadeřníky. Nové vlasy zadarmo - navíc kdo ví, kdy příště se budu moct vydat na nějakou zkrášlovací kůru. To jsem netušila, do čeho jdu :-)
V nějakém 34 TT, kdy jsem se přihlásila mi to přišlo jako super nápad, v 37 TT, kdy jsem se lehce po poledni v největším pařáku plahočila přes celou Prahu mi to už tak super nepřišlo. Nebýt manžela, který si evidentně s navigací v mobilu rozumí líp než já jsem na místo dorazila překvapivě včas, jinak bych asi v těch uličkách na Starém městě bloudila ještě teď.
Naštěstí na místě byla klimatizace, takže první plusový bod. Celkem nás bylo 6 modelek, 6 kadeřníků a dva školitelé. Na podpis jsme dostaly papír, kde jsme musely souhlasit s tím, že školení může trvat 2 a více hodin. Blbost, říkala jsem si, je to jen stříhání... Kadeřníci se postupně trousili z oběda (s pouhým 30 - 45 minutovým zpožděním) a rozebírali si modelky. Asi se všichni děsili mého pupku, protože jsem zůstala poslední... Dostala mě taková sympatická slovenka, probraly jsme moje představy a šlo se na to. Klasické umytí hlavy a už kolem mě začaly lítat záludné anglické výrazy. Přišlo mi to jako rocket science a začalo mi být jasné, že jen se odtamtud nedostanu.
V duchu jsem si gratulovala, že jsem nezatoužila po zkrácení mých dlouhých vlasů na ježka, ale že si přeju jen obyčejné nudné zkrácení a sestříhání. Slečna kadeřnice byla z nových postupů, které do nich evidentně cpali celý víkend dost nervózní, až mi jí bylo líto. Ale nakonec to s pomocí jednoho školitele zvládla, na hlavě mi zůstaly vlasy :-)
Abych to shrnula, po třech a půl hodinách jsem odešla s ucházejícím střihem, který by normálně trval max. hodinku. Zhruba polovinu doby jsem se bála, abych neměla každou půlku hlavy jinou a celou dobu mi bylo líto té kadeřnice, která vypadala, že se zhroutí, protože neví, co znamenají ty záhadné anglické výrazy, které do ní hustil školitel.
Mám nový střih a můžu jít rodit :-) Na další takovou akci se budu moct vypravit, až bude fazolka větší a nebude potřebovat pravidelný přísun mléka. Ale vesměs to byla super zkušenost a ušetřené peníze. Příště budu vědět, do čeho jdu a vezmu si větší svačinu :-)
Nejhůř to asi odnesl manžel, který na mě celou dobu čekal venku, protože měl strach, abych sebou v tom horku někde neškrábla :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat